ॐ Projekt jménem AQUA JÓGA ॐ

ॐ Projekt jménem AQUA JÓGA ॐ

AQUA jóga je můj velmi osobní projekt. Je to vlastně nic a zároveň je to všechno. Znáte to, někdy člověk začne s něčím, co vlastně ani nevěděl, že začíná. Ale hezky od začátku.

Jak jsem již psala, jsem jógíni pouze několik málo let. Při každodenní meditaci se snažím objevovat sama sebe a svět kolem sebe. Při každodenní meditaci se občas také dostanu do slepých uliček. A jednou takovou uličkou jsem musela projít před tím, než jsem začala praktikovat AQUA jógu.

Jakmile jsem začala pravidelně provádět meditační cvičení, potřebovala jsem nějaký rámec, něco podle čeho bych se držela a posouvala dopředu. Jednoho dne, jsem měla provádět koncentrační cvičení na téma – jsem strom. Měla jsem si sednout do meditační pozice čelem k jakémukoliv stromu a procházet jednotlivými stádiemi koncentrace. Prožívat zakořenění, jako strom. Prožívat životní sílu jakou má strom ve svém kmeni. Prožívat šumění listů v koruně, Prožívat vítr mezi listy atd. Snažila jsem se. Snažila jsem se hodně. Snažila jsem se jeden den, pak druhý den, pak třetí den. Každé ráno jsem seděla čelem k palmovému stromu u bazénu, kde je po ránu krásný klid. Veškerá situace byla ideální, ovšem já jsem pořád tu zatracenou palmu ne a necítila. Po třech dnech frustrace, si sedám čtvrtý den čelem k palmě. Už jsem byla dopředu frustrována.

Sedím a přemýšlím, já přeci nejsem palma. Já to prostě nedokážu, nejsem palma. Nedokážu se vžít do palmy. Poslouchám zvuk vody, která je tak skrásně uklidňující. Říkám si, já jsem VODA. Co by se stalo, kdybych si lehla na vodní hladinu a vše to, co jsem měla provádět jako palma budu provádět, ale jako voda? Zvedám se a lehám si na vodu. Vnímám teplotu vody. Vnímám to, jak je tělo poklidně na hladině. Není úplně jednoduché zůstat nehybně ležet, ale při trošce soustředění to nakonec jde.

Od toho dne ležím v době meditace na hladině každé ráno. Ležím a medituji ve vodě. Začíná mi to připadat naprosto geniální. Jsem uklidněná a odpočinutá. Jsem voda a po několika minutách na hladině už vůbec nevnímám, že ležím na vodní hladině, je to jako ležet na obláčku. Voda mě drží a já jí plně důvěřuji. Občas mě napadne, že jsem jen kousek od usnutí, ale neusínám. Vnímám vše. Navíc, když jsem na hladině a uši mám ponořené, jsem pouze sama se sebou. Nikdo a nic mě neruší.

Meditace ve vodě mě učarovaly. A opět, jednoho dne si tak ležím na hladině a napadne mě, že bych mohla „vystřihnout“ v leže nějakou asanu – jógovou pozici. Začínám zkoušet úplně základní asanu – pozici stromu. Srovnávám se na hladině. Vnímám každý sval, uvědomuji si a srovnávám si v hlavě svoje vlastní tělo. Je to opět geniální. Jsem nadšená. Druhý den cítím přesně, které svaly jsem v tom aktivním stavu použila.

Začínám přemýšlet nad dalšími asanami. Které by se teoreticky daly, a které by se nedaly provádět na vodní hladině. V první řadě a prioritně jde o to, abych mohla volně a plně dýchat. V jakékoliv pozici bych měla mít spičku nosu nad hladinou, abych mohla dýchat. Protože jóga je o dýchání a zadržování dechu nepříchází vůbec v úvahu.

Den za dnem procházím nové a nové asany ve vodě. Zkouším co jsem schopna ubalancovat a co jsem schopna udýchat. Začínám přecházet z jedné pozice plynule do pozice jiné přes „balanční pozici“. Vypadá to krásně. A já jsem se zamilovala. Moje nová láska nese jméno AQUA jóga. Miluju ji, protože je lehká, jednoduchá, nenechá me dělat to co neumím. Pomáhá mi balancovat vlastní život.

HARI AUM TAT SAT